V následujících letech se v obci každoročně pořádaly hasičský bál, maškarní ples, mládenecký vínek, pouťová a i posvícenská zábava a, jak už bylo napsáno, divadelní představení. Na plesy se pekly dorty do tomboly. Děti nejprve obešly hospodyně, každá přispěla něčím jiným – vejci, moukou, cukrem - a společně se potom v některém domě peklo. Slavil se také svátek Josefů, jednu dobu bylo ve vsi neuvěřitelných 34 nositelů tohoto jména. Pokaždé přišla do vsi celá kapela muzikantů (p. Nevyhoštěného z MH nebo p. Bígla z Doubravy) a chodila po domech, v nichž bydleli Josefové. V každém z nich pak muzikanti něco dostali – koláče, koblihy, maso, jitrnice, kořalku.
Společné bývaly také výlovy rybníků. Původně ve vsi byly rybníky tři, tzv.Dlouhák, Masopusťák a Buriánkův (Buriánkovi bydleli v domě před Bečkovými). V prvních dvou se chovaly ryby. Patřily společně Ant. Bukvičkovi, V. Nedvědovi a J. Masopustovi. Výlov byl vždy před Vánocemi a obyvatelé za pomoc vždy dostali rybu. Rybníky však přinášely i problémy. Každoročně při jarním tání sněhu se v rybníku zachytily ledové kry a docházelo k velkému rozvodnění potoka Nedbalky. Nejvíce bývali postiženi Bečkovi, voda sahala až ke Koštejnům, zatopeni bývali Šámalovi i Grégrovi. Paní Bečková s dětmi vždy chodívala spát k Janouškovým – byli příbuzní.
Pokračovala činnost hasičského sboru. Za výtěžek z plesů se zakoupila nová stříkačka a od r. 1952 se začalo se stavbou hasičské zbrojnice. Práce probíhala na etapy, dokončena byla v roce 1959, kdy byl celý areál oplocen. Na stavbě se podíleli p. Janoušek a p. Prádler (z Olšiny) jako zedníci, B. Nedvěd jako elektrikář a B. Paldus, A. Abraham a J. Postránecký jako přidavači. V té době existovaly 2 hasičské sbory – starší a mladší. Velitelem byl J. Postránecký, jednatelem A. Abraham, předsedou J. Stránský, pokladníkem J. Müller. V 60. letech byla samostatná činnost sboru ukončena a místní hasiči se stali členy sboru v Mn. Hradišti. K posledním „hoškovickým“ členům sboru patřili M. Danda, J. Janoušek, L. Lochman, J. Havlas, Fr. Svoboda, J. Postránecký, J. Bukvička a J. Šámal.

Politické události z roku 1948 a počátku 50. let se odrazily v i životě naší vesnice. Ze svých statků byli vystěhováni Bukvičkovi čp. 5 a Masopustovi čp. 3, další velká hospodářství byla znárodněna. Byl učiněn pokus o založení místního JZD, proveden tzv. společný osev, ale akce skončila neúspěchem a bohužel také sebevraždou předsedy p. Dandy. Jednotlivá hospodářství se pak stala součástí Státního statku, jedinými dál soukromě hospodařícími rolníky zůstali Müllerovi. Dobytek patřící teď už státnímu statku byl ustájen v bývalých soukromých stájích a chlévech, postupně byl v 60. letech soustředěn v Přestavlkách. Většina bývalých hospodářů se stala zaměstnanci státního statku.
Místní obchod (čp. 40) i pohostinství (čp. 1) bylo zestátněno, provozovalo je spotřební družstvo Jednota. V obchodě dál prodávala p. Bukvičková, vedoucí v hostinci se střídali. (Posledním byl p. J. Klapáč, který zemřel v roce 1984, v 80. letech byla hospoda zavřena.) V čele obce stál místní národní výbor. Jeho předsedou byl Josef Postránecký, tajemníkem Antonín Abraham a později Vl. Peteráčová. V letech 1948-49 existovala zde místní rada osvětová.

V roce 1964 Hoškovice přestaly být samostatnou obcí, staly se součástí Mnichova Hradiště.
Ve vesnici pak existoval tzv. občanský výbor, jehož dlouholetým předsedou byl p. Josef Peteráč. Na počátku 60. let také započala stavba vojenského letiště. Nejprve byl povrh pouze travnatý, později byly vyasfaltovány dvě přistávací plochy. Jednalo se o tzv. letiště záložní, armáda zde pobývala pouze příležitostně. Několikrát byly vojenské stany umístěny i na návsi, několik vojáků bývalo také ubytováno u Lochmanů. V roce 1988 bylo letiště rozšířeno a na celé ploše udělán nový povrch. Ve vesnici existovala také místní knihovna. Knihy byly zakoupeny z peněz věnovaných občany. Byla umístěna nejprve v domě MNV v čp. 5, pak v jedné místnosti u Lochmanů a poté v domku čp. 37. Dobrovolnou knihovnicí byla pí D. Abrahamová, po ní její dcera J. Dumková. Začátkem 80.let byla pro nedostatek zájemců pobočka zrušena a zařízení bylo převezeno do hasičárny. Zde se však řada knih ztratila a poslední zbytky byly odvezeny do školy v Podolí, která sloužila jako sklad Městské knihovny v Mnichově Hradišti.

30.6.1975 skončil prodej v místním obchodě. V 80.-90.letech dojížděla 2x v týdnu pojízdná prodejna. Nejprve prodej zajišťovala Jednota, později soukromá prodejna manželů Novákových z Kruhů. V polovině 70. let se začaly také zavážet místní rybníky. V letech 1974-5 to byl nejprve rybník u Štěpánkových (tzv.Masopusťák), v červnu 1976 se začal zavážet rybník uprostřed návsi, hotovo bylo v roce 1980. V roce 1982 zde byly vysázeny keře a provedena parková úprava. V roce 1978 byl vybudován chodník z Hoškovic do Mn. Hradiště. Panely pokládali sovětští vojáci. V roce 1980 byly podél chodníku vysázeny lípy, dnes je z nich vzrostlá alej, doplněná lavičkami. Na rok 2008 je plánovaná celková oprava chodníku. Na podzim 1979 se započalo se stavbou vodovodu, hlavní rozvod po obci byl dokončen v roce 1982, celkově i s přípojkami v roce 1987. Na začátku 80.let byla zbourána obecní váha, která stála na návsi u silnice naproti domu Koštejnových.
V roce 1985 byla zprovozněna rychlostní silnice R 10, čímž se značně ulevilo provozu přes vesnici.
V roce 1988 byly vyasfaltovány místní komunikace.
Celkově život ve vesnici upadal, většina mladých lidí ze vsi odcházela. V 70.letech se ještě pravidelně pořádalo pálení čarodějnic na letišti, besídky pro děti v hostinci, ale také se např. uskutečnil společný zájezd obyvatel do Prahy. Nic podobného se v 80.letech už nedělo. Zbyly pouze brigády na úpravu a úklid návsi a autobusové čekárny.


Kam dál?
historie po roce 1989